Lehké přebroušení a zaleštění vrypů a kousanců na náústku, vyleštění stříbrného kroužku. Musel jsem vyměnit korkové těsnění, původní už bylo za ta léta ztvrdlé a drolilo se a hlavně bylo vymačkané, takže meršánová hlavička držela jen tak tak.
Největší oříšek byla samotná dýně. Na povrchu pod hlavičkou se nacházel jakýsi flek. Nejdřív jsem si myslel, že ji původní majitel trochu "přetopil" a dýně ztmavla, protože něco podobného bylo i v ohybu dýně, ale při pohledu dovnitř, bylo jasné, že tím to není. Uvnitř je dýně krásně světlá, pouze, jak už to bývá, na dně trochu od popela. Chvíli jsem rozmýšlel co s tím, nakonec jsem si dodal odvahy a flek zlehka přebrousil a znovu vyleštil. Flek je evidentně "od přírody", trochu se mi ho sice přebroušením podařilo zesvětlit, nicméně patrný je stále. Jen již tolik nebije do očí.
Nakonec přišla na řadu hlavička. Celou jsem ji přebrousil a přeleštil. Měla na sobě za ta léta takové různé fleky, hnědé tečky a vrypy. Je asi jasné, že stará a kouřená meršánová hlavička již nikdy zářivě bílá nikdy nebude. Po přebroušení a přeleštění má celá hlavička krásnou světle čajovou barvu a cake uvnitř drží teda perfektně. Musím tedy konstatovat, že zakouřená je parádně.
Je to opravdu parádní kousek a majiteli musím gratulovat ke krásnému úlovku.
Sám Calabashku také vlastním, i když "jen" od Roberta Strambacha z Vídně a sem tam z ní doma kouřím, i když úplně po pravdě to teda není bůh ví co, ale Calabash od Dunhilla, to je teda něco...
Původní stav:
Po "renovaci":
